Rotační tisk

Rotačka je tiskový stroj, u něhož je tisková sazba umístěna na rotujícím válci. Může tisknout jak na jednotlivé archy jako klasické tiskařské stroje, tak také – a dnes častěji – souvisle na „nekonečný“ pás papíru. Rotačky se užívají k tisku velkých nákladů, zejména novin a časopisů, ale také plakátů, poštovních známek a dalších tiskovin.

První rotačky vznikly v 19. století a rozšířily se hlavně v USA pro tisk novin. Klasická („horká“) sazba pro tisk z výšky se otiskla a odlila do zakřivených segmentů, které se montovaly na tiskový válec. Rotačka může tisknout na obě strany papíru najednou a lze ji doplnit o různá skládací a řezací zařízení. Od poloviny 20. století se u rotaček stále víc prosazoval ofsetový tisk (z plochy), při němž se na hladké desce vytvoří hydrofilní (smáčené vodou a netisknoucí) a hydrofobní (mastné a tisknoucí) plošky, které rozdílně přijímají barvu a podle toho pak také tisknou. Ofsetová sazba se snáze vytváří, zejména při použití počítačů, nepracuje s olovo|olovem a snadno umožňuje vícebarevný tisk. Protože se obraz přenáší nepřímo, prostřednictvím přenosového válce, není sazba zrcadlově obrácená. V poslední době se vyvíjejí i jiné principy rotačního tisku, například tzv. bezvodý ofset. *